Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Štěpán Vilém Kinský jako císařský vyslanec v Rusku Petra Velikého v letech 1721-1722. Acta Legationis Moscoviticae aneb Diplomatické relace jako raně novověký pramen.
Hrebiková, Anežka ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá analýzou diplomatických relací Acta Legationis Moscoviticae. Jedná se o zprávy, které zasílal do Vídně císařský vyslanec Štěpán Vilém Kinský během svého působení na carském dvoře v Petrohradu a v Moskvě v letech 1721-1722. Na základě tohoto pramene je zájem soustředěn na průběh diplomatické mise Kinského a na úkoly, které měl v rámci své funkce splnit. Práce si mimojiné klade za úkol zhodnotit diplomatické relace jako pramen k dějinám diplomacie a mezinárodních vztahů. Představen je život a kariéra Štěpána Viléma Kinského a jeho osobnost. Prostor je rovněž věnován nejdůležitějším krokům Petra I. ve vymezeném období, především uzavření Nystadského míru, prohlášení se za imperátora a vydání nástupnického manifestu. Práce se rovněž snaží vykreslit přelomové období v Ruském impériu po konci severní války a zaměřuje se na atmosféru tehdejší dvorské společnosti. Kladena je otázka, jaké body instrukcí od vídeňského dvora se českému šlechtici podařilo splnit, a v jakých neuspěl. Kinského mise je zde pojímána jako součást procesu vyjednávání habsburské monarchie a Ruského impéria o vzájemném spojenectví.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.